Den čtvrtý
Vzhledem k pěknému rannímu počasí jsem si dnes i já vzal s sebou na přednášky plavky s ručníkem, abych se o polední pauze zajel alespoň smočit do moře. Po celou dobu konference jsme se s kolegou průběžně dívaly do nabídek odborné literatury, kterou nám tam jednotlivá vědecká nakladatelství nabízela. Dneska jsme již měli vytipovány čtyři velmi zajímavé svazky v cenách desítek dolarů. Nakoupil jsem je tedy s tím, že u jednoho výtisku jsem z důvodu obráceně vlepené vazby usmlouval 50% slevu (krom 20% konferenčního zvýhodnění). U jednoho výtisku mne prodejce prosil, abych ho zaplatil, ale ponechal u něj na ukázku do rána, neboť se jednalo o poslední výtisk, co tam měl. Po stejně nezáživném dopolední jako obvykle a dobrém obědě (jako obvykle) jsem nejprve s několika přáteli navštívil místní hospůdku, kde jsme si dali pár dobře chlayených piv. Hned vedle pípy tam totiž výčepní má mrazák plný hluboce zamražených půllitrů. Host tak dostane natočeno do nejen studené ale přímo omrzlé sklenice. Jeden z kolegů nám tam povyprávěl zážitky z přechozího dne, kdy byl rafinovaně okraden o nový a celkem drahý mobil a trávil odpoledne na policii. Takto osvěžen a poučen jsem s dalšími dvěma přáteli zamířil na pláž. Po těch několika dnech parna, napětí, stresu a nespokojenosti to byl balzám na duši. Moře poklidně šumělo, vlny se převalovaly, nad pláží posetou slunícími se obnaženými kráskami poletovali racci - prostě dočista jiný svět než těch pár dní doposud. Od místního potulného prodavače jsem si koupil pár piv a užíval si svou siestu. Nebýt pocitu odpovědnosti k programu konference, byl bych tam zůstal do večera. Takhle jsem se vrátil, shlédl pár přednášek a pak se vydal s přáteli na gala večeři, které měla proběhnout ve Flamenco paláci (Palacio del Flamenco). Opět jsme tam šli pěšky a cestou se snažili shlédnou, co se dalo. Proto jsme se zastavili u několika domů postavených podle Gaudího návrhu a k večeru dorazili na místo gala večeře.
